loading

Stanislav Duben

Stanislav Duben ICQ: 66800432 email: duben@seznam.cz Skype: sduben

4. kvě 2014

Z deníku otce: Jaro volá vyndej kola

jaro-vola-vyndej-kola-introUdělalo se krásné jarní počasí, tedy ne že by nebylo jarní počasí prakticky celou zimu, ale tentokrát už to odpovídá i roční době a protože slovy Staníkova oblíbeného kresleného seriálu "Fíku ty jsi ale otylý", se už začíná častovat i tatínek, nedá se nic dělat, musím začít sportovat.

Takže vytahujeme kolo s přívěsem a hurá na průzkum okolí. Nejdřív tak opatrně, lehký okruh přes Ďáblický a Čimický háj, ale o pár dní později už hezky na delší vyjížďku. Bereme to se Staníkem kolem letiště, takže pro našeho malého rošťáka super podívaná. Zvlášť když nakonec na tu prázdnou a travnatou plochu přeci jen jedno letadlo milostivě přijede a vidíme tak jeden odlet. No a pak jedeme dál, objevíme novou bruslařskou stezku a při protažení se Staník už v přívěsu celkem nudí. Jenže po protažení ne a ne ho dostat zpátky. No co jsme na stezce, tak ho dám na rám a trošku ho svezu, to ho nadchne. On se nadšeně rozzáří jakmile se chytne řidítek a já držíce ho za zápěstí aby nemohl spadnout se snažím malíčky a částí dlaní řídit. Bájo. Jenže jemu se opravdu nechce do kočárku a cesta domů je jen po cyklostezkách mimo silnice ... mno tak to kousek zkusíme. Po čase přijdu na grif, kdy si ani moc nevykrucuju ruce, zvládám Staníka bezpečně držet za ruce, kdyby se odhodlal náhodou spadnout a ještě u toho můžu držet řidítka a brzdit. No a ten lump to takhle na rámu dojede až domů, to je přes 8km. Nadšením se usmívá od ucha k uchu a já jsem rád, že cestou bylo zase to letiště a mohl jsem si ty vykroucené ruce trochu protáhnout.

Doma Staník zkouší novou fintu. Čurání ve stoje. Super, jako velkej chlapák, škoda jen, že při těch pokusech nepoužívá nočník. A tak se vyčůrá tu obýváku, támhle doběhne k vaně a vyčurá se u ní, přestože před malou chvílí na nočníku vykládal jak čurat nebude. Naštěstí ho tyhle čůrací experimenty do týdne omrzí a čůrá na stojáka do nočníku. Mnohem lepší než pořád utírat podlahu.

V rámci sportování přidáváme pomalu bruslení a běh, Staníka to tedy už nebaví tolik co dřív, hlavně kdž běžíme kolem dětských hřišť a on si na ně chce jít hrát. A že jich při to sportování míjíme spoustu. Takže mu to musím kompenzovat a chodit s ním na ta hřiště i mimo sportování. Zrovna tuhle jsme byli na hřišti, kde měli točenou skluzavku pro větší děti. Vylézt se tam dalo po síti, která je na Staníka moc velká a protože jsem mu chtěl udělat radost tak jsme ho tam vysadil. Bylo to tak vysoko, že jsem ho musel posadit na ruku jak basketbalový míč, když se hází za 3 body a dát ho nad hlavu, že jsem tak tak dosáhl. Jen jsem doufal, že si to nahoře nerozmyslí a nebudu pro něj muset lézt. Dobře to dopadlo, Staníke se nadšeně svezl dolů a hned běžel k sloupu, do tu skluzavku drží, chytil se jí a významě se kouknul nahoru a na mě, že chce jako znova. A tak jsem dělal zvedací jeřáb a Staník jezdil a jezdil ... a kdyby slunce nezačalo zapadat tak tam jezdí dodnes.

jaro-vola-vyndej-kolaTáto, hlavně nezapomeň na pitný režim!

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit