loading

Stanislav Duben

Stanislav Duben ICQ: 66800432 email: duben@seznam.cz Skype: sduben

15. duben 2014

Z deníku otce: Na týden bez rodičů

na-tyden-bez-rodicu-introJakoby nestačilo, že jen chvíli pustím pantofle z dohledu, už si semnou hrají na schovávanou. Stačí si jich nevšímat, třeba přes noc a ráno už můžu hledat kam je Staník, vstávající o moc dřív než rodiče, zase zašantročil. No tak si ten lump usmyslel, že největší zábava je mi do nich vlézt a chodit v nich po pokoji.

Tedy nutno říct, že je ho přitom docela zábava pozorovat. Chechtá se od ucha k uchu, našlapuje jak klaun v manéži a protože jsou na něj ty pantofle velké, tak se taky sem tam stejně jako ten klaun, natáhne. A když si je chci vzít zpátky, pronese důležitě "MOJE" a pádí co nejdál z mého dosahu. Samozřejmě u toho po očku kouká, jestli ho pronásleduju, protože bez toho by to nebyla ta správná zábava.

Chceme jet na lyže do Alp, abychom si tu letošní podivnou zimu alespoň trochu užili. Ale co se Staníkem? No samozřejmě hurá s ním k babičce a dědovi. Ti se na něj jen třesou a pořád se ptají, kdy jim ho tam necháme na delší dobu. No tak tenhle týden! Nenápadně jsme se vytratili, aby Staník nevyváděl a vyrazili do Prahy. Co Staník, nechybíme mu? Ale kdepak, ani si nevšimnul že rodiče chybí.

My jedeme na hory až ve čtvrtek, takže do té doby stihneme všechno co se normálně s prckem nestíhá. Hmm a nebo taky ne. Máme s Luckou pocit, že když není doma nestíháme už vůbec nic. Buď je to tím, že toho najednou potřebujeme stihnou strašně moc, nebo tím, že se objevuje spousta nečekaných věcí co se musí zařídit. Ve výsledku spíme ještě míň jak se Staníkem a strhaní jsme mnohem víc. To je tedy oddech.

Od babičky se dozvídáme jak se Staníkem dovádí a že po rodičích vůbec neteskní. Takže prima, můžeme se vydat do Alp. Nejdřív to vypadá že ani tam sníh nebude, zvažujeme přesun do Itálie na poslední chvíli, ale tam zase má být strašlivé počasí a vánice. A tak místo italských 2 metrů sněhu jedeme do původně plánovaného Rakouska, kde je poslední týden na nulou i na hřebenech a v údolí jen 15cm. To bude boj. A taky že je. Svítí sice sluníčko, ale sníh je hodně špatný, od 12 jsou všude na sjezdovkách boule, tedy pokud tam ještě je vůbec sníh a lahůdkou je jeden extrémní přejezd místy skoro po hlíně a blátě. Na závěr dokonce kus bez sněhu, takže lyže na rameno a čvachty, čvacht. No zase, kolikrát se vám povede mít na lyžáku kravinec? Třetí den místo slunce mraky, mhla, déšt se sněhem. Balíme to, žádné lyžování a hurá do termálů. Tedy paní domácí na nás kouká jako na blázny, když za okny konečně sněží a my říkáme že je špatné počasí. Ale termály jsou fajn a můžeme si zaškrtnout "Cesta na hory, kde zapomněli na sníh a odjezd ve chvíli kdy sníh konečně dorazil" ... SPLNĚNO.

Po přejezdu hranic se dozvídáme veselé historky od babičky a těšíme se jak si pro Staníka druhý den pojedeme. Už když jsme babičce Staníka vezli a ptali se kolik máme vzít oblečení, babička povídá "co byste toho moc brali, mám pračku ne". Hmm, přitom ještě než jsme odjeli stihl si pokecat 2/3 kalhot a punčoch. A co že vyváděl? Dozvídáme se jak se vyčůral do nočníku a pak ho zvednul a se slovy "šikula" ukazujíc co se mu povedlo, takže to rozlil po pokoji. Babička se ale nepoučila, že když je na nočníku není radno ho nechávat osamotě. A tak ho jindy dala na nočník a odběhla si vedle něco zaúčtovat v počítači. V tu ránu byl Staník u ní ... hotovo ... křičel zvesela a za ním se od nočníku z pokoje po zemi a po oblečení táhl hnědý důkaz, že nekecá. Babička to okomentovala slovy: "Malování bobkem po podlaze a jiné zábavy s babičkou a dědou". Jo a mimochodem, v ten týden kdy nám hlídali Staníka se jim ta jejich pračka rozbila. Takže hlavně, že jsme mu toho oblečení moc nebrali ...

na-tyden-bez-rodicuSelfie fotky jsou teď tak děsně v módě, že jsme si se Staníkem museli taky jednu udělat.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit