8. prosinec 2013
Z deníku otce: Rozsvěcení vánočního stromu
To bylo zase ráno. Až příliš jsem si liboval, jak je to přebalování poslední dobou bez problémů. Sem tam se přes noc pročůrá skrz, ale co stane se, na nočníku už se mu taky sem tam zadaří, no jo ale jak si moc zvyknete, šup ho a máte tu zase jedno takové echt přebalovací ráno.
Vstanu, probuzen botou do hlavy od Staníka, následované maminčiným, dej ho na nočník. V ranním pološeru napůl poslepu tápu po nočníku, Staníku chyť se mě, ať ty sundám pyžamko z nožiček, tak teď už jen dolů s plínkou. Hovno! Tedy ne, že by byl ten náš malej takovej drzoun, to si říct nedovolí, ale plenka udělá hezky plesk a hovno je tak nějak všude. Tak co dřív, dítě na nočník nemůže, podlaha potřebuje uklidit, maminka nemá čočky, takže tam potmě moc nepomůže, leda by hlásila, kde do toho šlápla. Takže pyžamko dolů, Staníka na přebalovák, otřít od nejhoršího, aby na přebalováku neležel v hovnech. Převzít od maminky ve dveřích ubrousky, otřít podlahu, přibalit posranou plenu. Vrátit se k Staníkovi, který rozjařile třepe nožkama a ručkama, náramně se baví a zjistit, "ha, nemám tu čisté pyžámko". Takže šup do šatny pro oblečení, Staníku nikam nechoď, tak jsem zpátky, takhle do pyžámka, teď dáme plenu ... ale ne! On čůrá! No to snad ne, proč až do postele? Proč? Takže peřinu na topení, dítě do pleny, oprava dítě otřít, osušit, pak do pleny, oblečení počká, podruhé stejnou chybu neudělám, pak Staníka do oblečení, kde že je? No ovšem zase v šatně. Když už je konečně lump přebalený a převlečený, věci na topení a dávám ho na zem ... stůj! Ani se nehni! Safra na podlaze ještě zůstal kus hovna. Uff, nešlápl do toho, takže utřít, radostně se poplácat, jak jsem to zvládl ... ne Staníku nech ty věci na topení ... no dobře spát už se nebude jdeme snídat. A to to vypadalo na tak klidné ráno, kdy ho jen nechám vyčůrat a ještě se dospím.
V rámci rodinné pohody vymyslela maminka výlet do města na rozsvěcení vánočního stromku na Staromáku. Kočár nebereme, Staníka už učíme chodit bez něj a stejně tam bude asi dost lidí, tak ho když tak kus ponesu. V metru davy, takže jsme rádi že se vůbec vejdeme. A na Staromáku? Proč jsme sem proboha chodili! Snaha dostat se někam ke stromku končí pocitem, že jsme na koncertu v kotli. Jen tu nehraje hudba, nelítá pivo nad hlavou a místo snahy o nádech se snažím, aby nám dav neumačkal dítě. Staníka nakonec posadím na koníka a hurá pryč z davu. Tohle nemá smysl. No jo, ono se řekne pryč, ale i když velká část davu chce pryč, z venku se tlačí mnohem víc lidí dovnitř a to dost nevybíravě. Že máme malé dítě? A co jako, tlačte se, támhle je místo. Po delší chvilce hry na tlačenku se konečně dostáváme z nejhoršího. Pak prcháme před orloj, kde je trochu volněji. Na věž se bohužel dostat nedá, uzavřeno pro média.
Úderem páté koukneme na orloj a jakmile skončí, začíná velká stromová show. No velká show ... ale zase jakou hitparádu chcete dělat s jedním stromem že? Různé problikávání, stékání světel po stromku a blikání, jak srdce uvnitř jehličí, je opravdu povedené, aby to na závěr zabilo rozsvícení žlutého kuželu. Jinak se to přehnané přeplácání světly na stromu nazvat nedá. Kdyby byl uprostřed místo stromu jen kužel s hvěznou nahoře, totálně polepený světly, moc velký rozdíl by to nebyl. Z dálky, myšleno opravdu z hodně velké dálky je ten strom docela hezký, ale protože většina z nás nebude na strom koukat z letadla nebo balónu, tak osobně považuji letošní světelnou výzdobu za nepovedenou. Celá "show" je hotová tak za 5 minut a pak? Ano pak se všechny ty davy rozhodnou najednou odejít. Z davu se nedá moc dostat, protože policie v rámci "průchodnosti" udržuje určité směry kordonu a z ulic pro chodce jsou jednosměrky se zátarasy. Paráda, k čemu je v takové chvíli znalost zkratek a postranních uliček? K ničemu! Nakonec se procházkou přes Václavák dostáváme k už prázdnějšímu metru a vyrážíme směr domov. Příště už nás na rozsvěcení stromku nikdo neuvidí.
Ze stromu moc nevidíme, ale noční orloj je taky fajn