10. říjen 2013
Z deníku otce: Vysavač
Začali jsme Staníka učit na nočník a vysloveně se nám "daří". Pokud pominu pár náhodných úspěchů, tak první půlka týdne, bylo každé posazení na nočních doprovázeno řevem. Později už chodí s nočníkem sám, ale dává si ho na hlavu, nebo ho hází na hlavu nám.
V rámci vysvětlování jsme mu názorně artikulovali, udělej "eeeeeEEE". Což přineslo jistý výsledek, leč ne úplně ten, co jsme očekávali. Staník teď už v klidu sedí na nočníku, směje se na nás, a na povel "udělej ee" se zašklebí a začne pusou vyluzovat "eeeeEE". No a to je tak celé. Samozřejmě zkoušíme takové ty triky, jako hned jak vstane dát ho na nočník, jenže než se chudáci rodiče ráno proberou, tak už by asi stihl být na nočníku třikrát. Tuhle po večeři ho chci dát spát a před spaním samozřejmě zkusíme nočník. Rozbaluju plínku a zdá se mi že Staník lehce čurá ... "vydrž" volám povzbudivě, plenka letí honem dolů, Staníka při tom současně rychle posazuju na nočník a z hrůzou periferně sleduju "PLESK!". No co byste řekli, v plínce bylo hovno! To je teď rozprsklé po podlaze, Staník dělá důlěžitě pusou "eeeEE" a já sháním něco čím bych tu podlahu utřel. Aby to bylo dokonalé, tak to "PLESK" proběhlo v ložnici kousek od matrace kde spíme, protože postel zatím není složená z důvodu čekání na dveře do šatny. Takže buď to dobře utřu a umyju, nebo bude noc obvzláště na čichanou. Jinak samozřejmě zase nic, takže z celé nočníkové snahy je jen tahle fekální historka.
Mnohem pozitivnější je další den Staníkova nová zábava. Kromě už obvyklého roztahání kolíčků po celém obýváku s příměsí knih a různých hraček, se totiž najednou vrhne k vysavači a "hmmm hmmm" významně na mě pokukuje. Pak popadne tyč a zkouší ji nosit. Nakonec jí tahá po zemi a dělá že luxuje. Takže mu tu tyč zkrátím, vysavač zapnu a to je radosti. Žulí se od ucha k uchu, pobíhá po místnosti a vysává. A tváří se u toho jako nejdůležitější osoba v bytě. Zatím to umí jedním směrem, takže jeho vysávání probíhá nějak takhle. Stoupne si, chytne tyč a vyrazí rovně jedním směrem. Pak čeká až k němu dojdu, natočím ho jiným směrem a zase hurá kupředu přes celý pokoj. Nejen že je skvělá zábava ho u toho celého rozzářeného pozorovat, ale ještě ta představa, že kdyby se Staník naučil luxovat takjá bych tak občas luxovat nemusel ... hmm, to se musí podporovat!
Rodiče zase udělali nepořádek a já to pak po nich musím vysávat.