7. červenec 2014
Kočičí karate
Neteře mají koťata, takže bylo jasné, že si vezmu foťák a zkusím něco nafotit. Jenže, zarostlá zahrada v kombinaci s plachými koťaty nedávali spolu se světelnými podmínkami moc šancí na vytoužený výsledek.
Ani po šesté večer neubylo slunce natolik, aby se dala fotit kombinace černobílého kožíšku bez přepalů nebo ztráty detailů v tmavých částech. Zato ve stínu, kde to bylo ideální, zase koťata dováděla takovým způsobem, že i 1/2000 se zdála být krátkým časem. Ovšem to už ve stínu vycházelo ISO na 4000. Prostě nic moc. Nakonec se nejvíc osvědčila metoda dráždění travou s následnými výskoky.
Aááá mám tě!
Jenom se nám ta koťata nějak brzo unavila. Tedy ono by to asi nebylo až tak brzo, jenže ve vysoké trávě se ani ve vyšlapané cestičce moc ostřit nedalo. Míra odpadu asi 90 procent. Ano mohli jsme přenést koťat na druhou stranu domu, kde by nebyly ve stínu a tyhle časy by se fotily líp. Jenže neteře řekli NE! Prý to znají jen na dvorku a z druhé strany domu by byly ve stresu ... njn, příště je buď přemluvím, nebo půjdeme fotit v jinou dobu.
Jestli umím karate? Tak mrkej Uáááá, tobigeri!
Příště plánuju kromě akčních fotek, taky něco klidnějšího v košíku, až ty mrňata zase utaháme. Jestli se fotky líbí, komentujte, sdílejte, pište :)
Kočičí karate - fotogalerie
{phocagallery view=category|categoryid=85|limitstart=0|limitcount=0}
