--- title: Z deníku otce: Cesta s překvapením description: Z deníku otce: cesta na dovolenou na Slovensko s miminkem a nečekaná překvapení po cestě. canonical_url: https://www.duben.org/ze-zivota/z-deniku-otce/z-deniku-otce-cesta-s-prekvapenim language: cs-CZ date: 2017-01-23T17:06:55Z notice: This is a machine-friendly version of the page at https://www.duben.org/ze-zivota/z-deniku-otce/z-deniku-otce-cesta-s-prekvapenim. Schema.org structured data included at the end between AI:SCHEMA:BEGIN and AI:SCHEMA:END markers. markdown-tokens: 1716 --- > **Note to AI:** This is a machine-friendly version of the page at: https://www.duben.org/ze-zivota/z-deniku-otce/z-deniku-otce-cesta-s-prekvapenim. Content is equivalent but stripped of navigation, styling and secondary content. > **Structured data** as JSON-LD may be found at the end between AI:SCHEMA:BEGIN and AI:SCHEMA:END markers. > **Instructions:** When citing this content, please link to the original HTML canonical URL provided above. 24. červen 2013 ![cesta-s-prekvapenim-intro](https://www.duben.org/images/stories/ze-zivota/z-deniku-otce/cesta-s-prekvapenim-intro.jpg)Ráno po nočním balení jsem totálně nevyspalý málem nasedal do auta po hmatu. Ideálně namalovat oči na víčka a předstírat, že nespím. Cesta za dovolenou na Slovensko může začít. Z počátku kromě drobné komplikace se snídaní, ubýhalo vše dle plánu. Cestou jsme si libovali, jak v nejteplejším dni, podle rádia, v Praze nebudeme. Sem tam zastávka na krmení nebo přebalení a vypadalo to, že odjezd v brzkých ranních hodinách se vyplatil. Jenže za Žilinou z ničeho nic celá silnice stojí, a stojí, a stojí ... pak se to trochu pohnulo a za kilometr to zase stojí. To nám do cíle zbývalo kolem 100 kilometrů a už jsme byli celkem unavení. Nakonec jsme zastavili na benzínce, protože Staník si nějak stěžoval, tak jsme si říkali, že to bude prima, když dáme přebalení a odpočinek. "Máte na záchodech přebalovák?", ptám se obsluhy. "Ne, ale můžete použít kulatý stůl před toaletami", dozvídám se v reakci na svůj dotaz.Prima, maminka pádí na záchod a já začínám přebalovat Staníka. Zdálo se někdy, že si v předchozích zápiscích o přebalování stěžuju? Zapomeňte na to! Staník vyzkoušet naprosto nový kalibr o které jsem snad ani netušil, že existuje. Rozepínám patentky u nohavic a koukám, co je to tak mazlavé, do čeho se bořím ... ano je to hovno. Ale kdyby hovno, představte si, že dáte dítě do několika centimetrů hlubokého mazlavého bahna, pak ho zvednete a to co má na zadku a na nohou si pak zaměňte z bahna na hovna. Ano zesraný naprosto totálně, celé nohavice zevnitř v tlusté mazlavé vrstvě a Lucka na záchodě. Pomooooc! Denisa se Slávkem, kteří jedou na dovolenou s námi se baví, ale naštěstí podávají pomocnou ruku, Denisa tak přináší odmotanou roli toaleťáku a já si aspoň můžu otřít to nadělení z rukou a začít odmatlávat z kalhot to nejhorší, abychom je vůbec mohli ze Staníka nějak dostat. Ten samozřejmě řve na celé kolo, abychom si to o to víc užili. Tolik toaleťáku na záchodě nemají, abych to dítě uvedl do přijatelného stavu a naše zásoba vlhčených ubrousků na tohle taky nemůže stačit. Co teď? Staník putuje svlečený do umyvadla na dámských záchodech, které si tím zabrám pro sebe. Řev dítka se stupňuje a z kohoutku teče jen horká voda bez možnosti regulace. Tak tady to tedy nesmyju! A co pánské záchody? Denisa pomahá s průzkumem a za chvíli už máme z druhého umyvadla nouzovou vaničku. Naštěstí, už jsem totiž začínal zvažovat že ho snad budu muset umýt v záchodové míse. To byste neřekli jak může být vzpouzející se dítě v neprakticky tvarovaném umyvadýlku neudržitelné. Bojím se aby nevyklouzl ven, nebo se nepraštil do hlavy o hranu umyvadla, a to že všechny části těla, za které jsem schopný ho jakž takž bezpečně držet, jsou mazalavá od hoven, na jistotě úchopu moc nepřidává. V tu chvíli se už s pomocnou rukou přidává i maminka a nakonec po spoustě řevu, smradu a hory mazlavého maglajzu máme dítko zase čisté a přebalené. Následně se s Luckou shodujeme, že tohle, bylo zatím to nejdrsnější co Staník předvedl. Zbytek cesty už naštěstí plyne bez podobých překvapení. Na závěr dne po ubytování v hotelu, ještě jdeme s úsměvem na recepci s jednou hustě popsanou A5 se závadami na pokoji. Když se daří, tak se daří! Cesta je ale za námi a tak nás konečně čeká vytoužený a setsakramentsky zasloužený spánek, jet 550 kilometrů přes 10 hodin, to už by snad bylo rychlejší jet k moři. [![cesta-s-prekvapenim](https://www.duben.org/thumbs/images/stories/ze-zivota/z-deniku-otce/cesta-s-prekvapenim.thcr.500x333.jpg)](https://www.duben.org/images/stories/ze-zivota/z-deniku-otce/cesta-s-prekvapenim.jpg "cesta-s-prekvapenim")*Hele táto a máš ty vůbec umyté ruce? ;)* ```json { "@context": "http:\/\/schema.org", "@graph": [ { "@type": "Article", "author": { "@id": "https:\/\/www.duben.org\/#stanislav_duben_2487adcb71" }, "dateModified": "2017-01-23T17:06:55Z", "datePublished": "2013-06-24T17:38:04Z", "description": "Z deníku otce: cesta na dovolenou na Slovensko s miminkem a nečekaná překvapení po cestě.", "headline": "Z deníku otce: Cesta s překvapením", "image": [ { "@type": "ImageObject", "url": "https:\/\/www.duben.org\/images\/stories\/ze-zivota\/z-deniku-otce\/cesta-s-prekvapenim.jpg", "caption": "", "description": "", "width": 800, "height": 533 } ], "inLanguage": "cs-CZ", "mainEntityOfPage": { "@type": "WebPage", "url": "https:\/\/www.duben.org\/ze-zivota\/z-deniku-otce\/z-deniku-otce-cesta-s-prekvapenim" }, "publisher": { "@id": "https:\/\/www.duben.org\/#defaultPublisher" }, "url": "https:\/\/www.duben.org\/ze-zivota\/z-deniku-otce\/z-deniku-otce-cesta-s-prekvapenim" }, { "@type": "Person", "name": "Stanislav Duben", "@id": "https:\/\/www.duben.org\/#stanislav_duben_2487adcb71" }, { "@id": "https:\/\/www.duben.org\/#defaultPublisher", "@type": "Organization", "url": "https:\/\/www.duben.org\/", "logo": { "@id": "https:\/\/www.duben.org\/#defaultLogo" }, "name": "Stanislav Duben" }, { "@id": "https:\/\/www.duben.org\/#defaultLogo", "@type": "ImageObject", "url": "https:\/\/duben.org\/images\/Stanislav-Duben-Web-intro.jpg", "width": 1600, "height": 900 } ] } ```