28. leden 2013
Z deníku otce: Cvičení a relax
Sobotu jsme zahájili cvičením. Tedy zahájili, no spíš maminka. Staník ovšem nezahálel a udělal spoustu přetočení ze zad na bříško a zpátky, pak si dal kopací sérii do topení a i nějaké to protažení by se tam našlo.
Jenom účastnice cvičení ze začátku víc okukovali Staníkovi variace než ty maminčiny. Uličníka to asi tak za hodinku a půl zmohlo, takže přímo ve cvičebním sále, za hlasitého zvuku hudby a maminčina mluvení do mikroportu spokojeně usnul v kočárku. Koneckonců je na to prostředí zvyklý už od maminky z bříška.
Následná oslava u Staníkova bratránka Tadeáška, se kromě slavení točila okolo sledování volebních výsledků. Hluk a frmol, který u toho vnikal, byl na prcka moc, nemohl moc spát a byl tak utahaný, že jsme museli jet domů. Jen se zavřely dveře od auta a místo hluku a řevu bylo ticho, Staník byl spokojený a hned si začal něco brblat přes dudlík. A protože byla po cvičení unavená i maminka čekala nás odpočinková neděle. Leháro a pohodička u pohádek, tedy jen do doby, než mi došlo že máme jít běhat. Jak mě se do té zimy nechtělo. Staník ovšem sportovat chtěl a neusnul při běhání snad ani na chvilku, ale to nevadilo protože byl celý den hodný.
Zato v pondělí, to jsme si užili zlobivé a vzteklé mimino. Jednak nechtěl usnout a pořád řval. Když se položil na hrací dečku, tak po chvíli přestal řvát a zabavil se. Ovšem nesmělo se na něj promluvit. Něco mu říct, zajímat se s čím si hraje? Ne! Hned začal řvát a vztekat se. Nakonec jsme ho i přes jeho odpor uspali. Sice ne po obědě jako obvykle, ale o dvě hodiny později, nicméně usnul. A vydržel spát skoro tak dlouho, jako tatínek.
Po vyspání už byl zase spokojený a usměvavý. Maminka odešla cvičit a jak si tak hraje na podložce, zkusil svoje kutálecí přesuny a najednou koukám, kope mamince do účetních podkladů. V pohodě jen špičkama nohou. Za chvilku šup a už je otočený obráceně a zkoumá je rukama. Aha! Tak to ne. Takže posunout hrací dečku i Staníka dál. Chvíli na to za sebou u židle slyším různé zvuky a bouchání, kouknu se a Staník je za mnou, bouchá rukou do židle a kouká, jako že na mě dělá baf. Tedy ten až se naučí plazit, to bude něco.
Ležíme a koukáme na pohádku. Chceš se přidat?
