18. říjen 2012
Z deníku otce: Den s Avonem
Ráno vstáváme poměrně brzo. Lucka má mít na poště den s Avonem. Takže to musíme časově správně zkoordinovat, aby tam byla akorát mezi kojením. Já musím vstávat taky, protože jí musím pomoct s tou spoustou věcí, co tam bude mít na ukázku.
Dámy by řekly, že jí tam galantně pomůžu s věcmi, muži by řekli, že dělám tažného vola. Ještě, že se takové akce nekonají moc často, jinak bych si na to závaží v ruce musel pořídit rudlík. Jakmile vše sestavíme a připravíme, tak mám takovou zdravou barvu ve tvářích. Jenže červené tváře nemám od svěžího ranního vzduchu, ale z nafukování balónků. Snad tak alespoň víc ladím s jejich růžovou barvou :). Protože je opět krásně, tak jen co tam mamince pomůžeme půjdeme se Staníkem do parku. Vezmu si konečně foťák a udělám nějaké pěkné podzimní fotky. Jenže než dojdeme domů, už mám sms v mobilu. "Tak se tu ještě zastavte s těmi katalogy co jste mi s nimi odjeli s kočárem". Jasně, košík v kočárku je plný. Tak ještě jednou na poštu a pak hurá do parku. Máme dvě hodiny a maminka nám nevěří, že vydržíme venku tak dlouho.
Jenže my to vydržíme! Já si hledám vhodné místo na focení té barevné nádhery, ale nejsem na to v parku sám. Park je obležený malířkami, asi nějaká výuka umění v terénu. Pro focení to ale není ono, takže nakonec opouštíme park a jdeme do blízkého lesíka. A tam už to ono je. Fotím si, testuju v prudkém kopci jestli ty brzdy na kočárku opravdu fungují, nebo jestli mi Staník udělá frrr a odfrčí do teplých krajů. Je to dobré, brzdy drží. Než si trochu nafotím, tak můžeme akorát vyzvednout maminku a vzít si jí domů na kojení :).
Odpoledne tam jde znova a než zase budu dělat tažného vo... ehm gentlemana tak si dáváme další výletničení. Aby toho nebylo málo, tak ještě razí prcek večer s maminkou na nákupy. Ovšem to až poté co se vracíme z pošty od Avon stánku, já ověšený jako vánoční stromeček věcmi, Staník zase s ověšeným kočárkem růžovými balonky. Celý den Lucka tvrdí, že se jí určitě v tom Tescu malej pokadí. Já jí to škodolibě přeju, ovšem vytahuju si černého Petra, nebo spíš hnědého Petra. Odpoledně před druhou vycházkou je plína proklatě plná. Maminka tak odjíždí s úsměvem na nákup. A vrací se s ještě větším úsměvem, protože samozřejmě se jí tam pokadil, jak celý den předvídala. Hlavně, že to mrňous mezi nás dělí spravedivým dílem. A večer před usnutím, zase sáhodlouhé houkavé povídání zvířátkům, protože dneska toho venku viděl opravdu hodně.
Chceš abych ten náhrdelník pustil jo? A mlíčko? Mlíčko na výkupné máš?
