23. srpen 2012
Z deníku otce: Den s myší
Dnešní den začal zvesela. Na chalupě se každému hodně dobře a tvrdě spí. No a Staníkovi asi taky, takže usnul a spal v kuse 7 hodin do dalšího nakojení. Obvykle, když je interval delší jak 4 hodiny, říkáme, že si dává hodně na čas. Asi chtěl aby si maminka odpočinula.
No jo, jenže maminka vystresovaná z toho, že kluk pořád spí a nehlásí se o jídlo, se po 4 hodinách od posledního kojení pořád budila a co chvíli kontrolovala jestli nám mrňous dýchá, sahala mu na ruku jestli je teplý a podobně. No prostě zkuste nechat maminku vyspat a jí to stejně nedá.
Pak jsme vyrazili na krátký výlet k rybníku. Pohodička než začne horko. Kdyby tatínek nedostal báječný nápad, že to vezmeme ještě po polní ceště k rybníku z druhé strany vesnice a pak domů. Pití jsme s sebou neměli, horko zcela přesvědčivě dorazilo a maminka prohlásila "vzala bych si jiné boty, kdybych věděla že místo procházky jdeme na tůru". Druhý rybník jsme nakonec i přes jeho ukrytí v kukuřici našli. Aby byla maminka klidnější a šla za námi do chládku pod stromy, přidala babička historku, jak se sem jako malá bála chodit, protože to tu byla samá zmije. No copak takhle se motivuje výletník? :)
Domů jsme nakonec dorazili a celkem vyprahlí. Po odpočinku si tak sedíme na verandě, koukáme jak nám ten kluk roste a co nám to povídá, když najednou maminka povídá: "Hele na poličce kouká myš". A taky že jo! Byla tam! Krásná malá myška, nebo taky "hajzl malej šedivej", jak by pronesla teta po tom co museli přezdívat špajzku a čistit jí od myších výkalů. Tohle, ale byla myška modelka. Schovala se do vázy a pak mi tak parádně pózovala, až si maminka stěžovala, že jen vidím myš, tak mě přestává zajímat vlastní dítě. A přitom jsem ho stihl přebalit, mezitím, co se myš schovávala a přijít právě včas když začala vykukovat. Takže v rámci horkého dne s tůrou kolem vesnice jsme si užili i chalupářský wildlife :).
Pohodička v náručí prababičky
