30. červen 2013
Z deníku otce: Houpání a grilování
U večerního grilování připnul děda Staníkovi houpačku, takže se Staník spokojeně houpal. Jak se snažil vyrovnávat balanc, dělal přesně ty pohyby, kterými se houpačka rozhoupává, takže se dokonce chvílemi rozhoupával víc a víc.
Na grilovačce si dal taky svůj první grilovaný, i když neokořeněný, řízek a zajedl to takovou horou chleba, že jsme měli až strach, aby si tím nezabetonoval bříško. Po nedělním přebalování nutno konstatovat, že nezabetonoval ... a toho smradu. Ale abych nepředbíhal, v sobotu jsem většinu dne trávil v roli fotografa na svatbě. Protože Lucka se s nevěstou zná, tak dorazila se Staníkem na obřad. Jak mě lumpík uviděl, tak se mi snažil vrhat kolem krku. Pak přeci jen pochopil, že si ho pochovat nemůžu a zůstal spokojeně u maminky. Během obřadu pobíhám kolem svatební dvojice, fotím a všichni tiše sledují obřad. Oddávající má slavnostní řeč, během níž říká: "A ještě vám k tomu povím ..." a v tu chvíli náš malý nezbeda nahlas na celou obřadní síň prohlásí: "blablabla". Načež část obřadní síně, co ho slyšela, se snaží nevybuchnout smíchy.
K večeru po tom, co je svatba nafocená, jedeme ještě se Staníkem za kamarády na grilovačku. Tam si Staníku vyzkouší další houpačku a kopání do míče. Ještě neumí stát bez opory, takže kopaná probíhá podle inspirace kamaráda, který tak kope z dcerkou Baruškou, držím lumpíka v náručí zhoupnu ho a na konci zhoupnutí s jeho nohama trefím míč. Staníka to baví a směje se od ucha k uchu. Pak ještě zkusí další kousek masíčka, zkamarádí se s Baruškou, která mu vypije skoro celé pití, takže on na oplátku zkusí zase její. No a pak unavení jedeme domů.
Já polomrtvý únavou spím dlouho a maminka jede na samosběr jahod. Prý to je ale lživý název, ty jahody se do košíku vůbec samy nesbírají. Původně měl jet Staník s ní. Že to tak není zjišťuju podle rámusu kolem půl desáté, kdy jsem konečně schopný trochu vnímat okolí. Naštěstí toho rošťák moc nestihl napáchat, spal asi taky docela dlouho. Ze sms pak zjišťuju, že ho Lucka nechala doma, protože se prý taky potřeboval dospat.
Odpoledne si ještě Staník užije další houpání a zkusí borůvkový koláč, z kterého předtím odrolíme cukrovou drobenku. Krmím ho opatrně, aby se od těch borůvek nezamazal. Což znamená, že na konci koláčové ochutnávky má celou dolní polovinu obličeje opatlanou od borůvek a bodíčko bude potřebovat vyprat. No hlavně že mu chutnalo.
Houpání dobrý a masíčko by nebylo?
