11. srpen 2012
Z deníku otce: Indiánská babička
Dvoudenní zápis do deníčku. Nasadili jsme pro lepší střevní mikroflóru miminka colinfant. Něco jako probiotické kapky. Funguje to docela rychle, hned po nakojení bylo bombardýno. Ještě že víme, že v tuhle chvíli se nepřebaluje :).
Nejlepší je na tom podle mého balení. Je to v takových malých skleněných lahvičkách, které se budou skvěle fotit s různými barevnými lektvary. Zelenou, Fernetem, Becherovkou a jinými přírodními barvivy :-). Pročež si ty baňky vyplachuju a schovávám na nějakou veselou fotku.
Maminka nám odběhla někam na nákup a protože jsme měli dlouhou chvíli (čtěte dlouhou chvíli řevu s kterou se moc nedalo dělat), tak jsme zkusili novou hru na indiánskou babičku. Našel jsem ten prima šátek na nošení miminka co jsme si koupili a začal zjišťovat jak se to uvazuje. Což o to návod je jednoduchý, nic složitého jako horolezecké uzlování, ale i tak to má své úskalí. Po přehození a sešněrování tatínka do kusu látky, se podle návodu má na závěr udělat vzadu uzel a vepředu se to nemá dávat moc natěsno, aby se tam vešlo mimino. Hmm. To se paní ve videonávodu lehce říká, jenže když to udělám jen trošku navolno, tak už za zády nemám dost dlouhé konce abych udělal ten potřebný uzel. A to mi prosím 5m dlouhý šátek měl stačit. Buď dělám něco špatně, nebo jsem v těhotenství moc baštil :). Nakonec se mi povede udělat uzel a vepředu to mít aspoň trochu volné. Ale nasoukat do toho prostoru malého Staníka není vůbec tak snadné jako v tom návodu. Nechce se mi tam vejít, polohu nedrží, řve a nemám z toho pocit že je tam bezpečně. Po chvíli upravování to vypadá, že by to asi šlo a nevypadne. Nicméně naše dítě, podle řevu ,očividně nebude šátkový typ.
Odpoledne si zaskočíme za paní doktorkou a protože jsme zase hodně přibrali, asi 520g za 10 dní, tak posloucháme, že ho možná nemáme krmit tolik. Prý to řvaní co na nás pár dní zkoušel mohlo být i moc plným bříškem, které ho tlačilo. Vážíme už 4770 gramů. Meta 5 kg bude asi brzo pokořena. No ono se to řekne kojit méně, půl dne nám pak dítě ustavičně řve hlady, zatímco předtím bylo spokojené a neblinkalo a řvalo výrazně méně. Rozhodně když se kojí nejméně po 2 hodinách tak pak neřve tolik, jako když mu jídlo trochu odpíráme. Asi prostě máme žravé a rychle rostoucí miminko, tabulky netabulky, trápit ho nebudeme.
Druhý den v rámci zkoušení nových věcí a postupů, zkouším místo indiánské babičky metodu horského nosiče. Máme nosítka s novorozeneckou vložkou a tam se tedy mrňouskovi líbí víc. No chvíli sice zase řve, ale nakonec je tam spokojený a spíš se mu nechce pryč. Proti indiánské babičce rozhodně úspěšnější způsob nošení. Mám obě ruce volné, takže možná použitelné i na focení. Jakmile budeme mít po šestinedělí, tak to vyzkoušíme v Zoo. Už se moc těším.
Indiánský způsob nošení, ale že bych si zrovna připadal jak Vinnetou to ne.
