25. prosinec 2012
Z deníku otce: Ježíšek
Blátivé vánoční ráno. Je to jasné, buď si hodně dětí přálo bláto, nebo ty obrázky nešly v dopise rozpoznat a dopadlo to takhle. No co se dá dělat, jsou tu i pozitivní věci, jako třeba že než jsem se probudil, dodělala maminka s babičkou vosí hnízda, mňam.
A když už je tedy venku skoro jarní počasí a nemůžu se dál vymlouvat na sníh tak hurá na vánoční běh. Samozřejmě až po nakrmení prcka mrkvičkou, tentokrát vzorně a bez hudby. To se pozná, že už v tom nemá ovesné vločky, hned mu to chutná a po lžičce se div nevrhá.
Pak jdeme zkoumat stromeček a Staník si ho musí samozřejmě osahat. Jen hlídám, aby ho na sebe nesvrhnul a taky aby v rámci ochutnávacího období nezkoušel nacpat stromek do pusy. Nakonec se to celkem podaří, blištivé koule se mu očividně líbí, ale stejně by nejradši popadl větem a přitáhl si jí do pusy. No to se pozná umělý stromek, o živý by se popíchal a taková blbost by ho ani nenapadla.
Večerní přípravy finišují, řízečky se smaží, saláty ochutnávají a já převlíkám Staníčka do speciálního vánočního oblečku. Sice je to tričko se sobem a čepička alá vánoční skřítek, ale nic vánočnějšího jsme nesehnali. V zimě ho přece neoblékneme na holátko jako jezulátko, ještě by nastydl. A navíc ty luxusní ponožky se sobem. V oblečku jednoduše excelujem. Všechno jde jak má, až na to, že strejda dorazil s rodinou později než obvykle, čímžto narušil naše časové plány.
Díky tomu se štědrovečerní večeře začíná později a Staník už je přetažený a nevrlý. Rozsvícený stromeček ho tím pádem až tak nezajímá. Dárky chvilky bere do ruky, ale na jemné pokusy o trhání dárky nereagují a během chvilky máme brečící uzlík. Takže chovat, konejšit a šup do postýlky. My se dárky nakonec rozbalíme, ale Staníkovi až druhý den. Přece je nemůžeme otevírat bez něho.
Přetažení kvůli večeři a dárkům si ovšem vybírá krutou daň, zatímco normálně vydrží spát minimálně do půlnoci, teď už v půl desáté kňourá. A nám je jasno. Tohle bude nejspíš dlouhá noc. A taky že ano, co dvě hodiny řve, o pořádném spánku si můžeme nechat leda zdát a to ještě víme, že ráno musíme rozbalit Staníkovi dárky, zabalit věci a hurá zpátky do Prahy na oslavu k prababičce. Takže už je to jasné, příští rok chci od ježíška klidnou noc. Budu jen muset zjistit jak se to kreslí.
Jo! Dneska už konečně přijde ježíšek!
