29. březen 2013
Z deníku otce: Jídlo zkusím sám
V rámci pohupování to už vypadalo, že se Staník snad poprvé posadí. Pak se ale na poslední chvíli rozmyslel a zhoupnul se zpátky. Každopádně pohupování je jeho velká zábava.
Při večerním ukládání do postýlky obvykle předvádí jak mu to pohupování jde. Takže se nechá přikrýt, dudlík do pusy a dělá jak se zachumlává před spaním. A jen odejdeme od postýlky tak šup na bříško, honem na čtyři a už se pohupuje a vykukuje přes hranu postýlky. Kuk rodičové, já vás vidím.
Když tedy o něco později usne, člověk by čekal, že bude o to déle spát, ale to ne. On si vstane klidně brzo ráno a chce si hrát. Na čtvrtek se dokonce z ničeho nic probral ve 4 ráno a začal brečet. Ale ne takové to pokňourávání, prostě byl celý vuhůru a spát dál nechtěl, zato si začal nahlas povídat a pobrukovat. Uspat se nenechal, takže nakonec putoval k rodičům na postel. Pak div nevykopal maminku z postele, aby o něco později spokojeně usnul na rodičovské posteli zabírající celé spací teritorium pro sebe. No a my se mačkali po stranách.
Při krmení, jakmile je zahnaný ten největší hlad kouká po okolí, máchá rukama a hledá si zábavu. A když mi tak máchá rukama a sem tam plácá do misky s jídlem, tak mě napadlo ho radši zkusil zabavit. Pěkně ho naučit chytit si lžičku, nabrat jídlo a šup s ním do pusy. Fáze nabírání mu ještě moc nejde, bez pomoci spíš mlátí lžičkou do misky, do stolu a po tatínkovi. Jakmile ale nabereme na lžičku baštu, tak to už jí docela dobře směřuje do pusy. Sice z ní to jídlo ještě nesní úplně všechno, ale na tom zapracujeme. Zatím sem tam padá jídlo ze lžičky, občas se místo do misky trefí při mávání lžičkou na nos, nebo na tváře, pokud se hodně dobře daří, tak popadá jídlo na oblečení a vypadá to, že spíš hrajeme hru o to, kdo bude na závěr víc zapatlaný. Ovšem s pitíčkem to jde o moc líp. Tam když už si nechá dát ruce okolo lahvičky, tak drží a nepustí ji, dokud dokud mu z brčka něco teče.
Kuk maminko, když se na mě hezky usměješ tak ti dám pusu
