11. prosinec 2012
Z deníku otce: Kombinéza do mrazu
Teplota klesla k bodu mrazu, ale to nás nerozhází. Staník stejně nehodlá zůstávat v teple domova a dává to celkem hlasitě najevo. Já stejně hodlám běhat i v zimě, takže stačí vyndat novou zimní kombinézku, aby nám prcek nezmrznul a hurá ven.
V kombinéze, která je mu navíc zatím o něco větší, vypadá jak v kosmickém obleku, nebo spíš jako polárník na začátku expedice. Kontrola výbavy před vyjetím, kombinéza těsní, chlupy na kapuce hřejí, čepice sedí, arktický dudlík připraven :). Já o jednu vrstvu teplého prádla navíc a hurá do zimy. Zatímco já si připadám při běhu tak trochu jako panáček Michelin, tak Staník spokojeně prospí většinu večerního výletu. Kombinézka zabrala, vrátil se krásně vyhřátý, takže super.
S příkrmem je to další den už lepší, snědl asi 3 lžičky bez řevu. Pak si ovšem tvrdě vyžadoval něco bílého na zapití :). Samozřejmě když jsme ho jeden den pochválili, jak mu to už jde, tak den na to řve, jíst mrkev nehodlá a zkouší všechny možné finty jak tu mrkev dostat z pusy. Zatím zkusil uhnutí pusou těsně před lžičkou, zavírání pusy, vyplazování jazyky místo otevírání pusy, vystrkování mrkve koutky pusy ven a momentálně nejlepší trik, řvaní s pusou plnou mrkve. To se pak musí počkat aby mu ta mrkev nezaskočila a on řve a řve ... zkrátka dokud nedostane mléčný nášup. Až se to naučí cíleně plivat, to bude teprve legrace.
Polárník Staník připraven. Můžeme vyrazit.
