4. srpen 2012
Z deníku otce: Mlíko na mozku
Na dnešní den nás to naše roztomilé miminko, hajzlík jedna uřvaná, nenechalo vyspat. Takže jsme ještě ráno kolem třetí chovali a chláholil, aby byl konečně klid.
Ráno jsem tak na výuku bruslí vstával zvláště odpočatý. Bruslení 4 hodiny na parném sluníčku s následným plánem grilování u tety a večerní cestou za babičkou, tak jasně předurčovalo, že si přes den ani trochu neodpočinu. Po návratu z bruslení jsem našel usměvavou, ale unavenou maminku s prckem. Od rána prý už moc nebrečel a na procházce v kočárku se úplně uklidnil, takže nám asi přeci je chtěl dát trochu oddech, po těch náročných třech řvavých dnech.
Zabalili jsme na cestu a při běžném přesunu věcí do auta, tady obložení jak stěhováci už skoro vycházíme ze vchodu domu a najednou Lucka prohlásí: "Jééé, já nemám boty". Ano, maminka nám vyrazila v bačkůrkách. Po výbuchu smíchu a návratu pro žabky, jsem si z ní samozřejmě utahoval, že už má mlíko na mozku. Pak jsme vyrazili na cestu a já se ptám "Pojedeme k tětě kolem Kyjevského rybníka nebo po jižní spojce?". Aniž bych si uvědomil, že místo Průmyslové říkám Jižní spojka, která je jednak značně dál, a hlavně úplně mimo trasu. "Kolem Kyjevskéh rybníka", říká maminka, protože Jižní spojka je tak daleko, že jí to nedává smysl. Pokývám hlavou a neodbočím na Průmyslovou. "Kam to jedeš?" Ptá se, když se dál řítím rovně. "No vždyť jsem se ptal, kolem Kyjevského rybníka nebo Jižní spojka. Říkalas kolem rybníka." odpovídám. "No protože jsem myslela proč jet na Jižní spojku, myslela jsem že pojedeme po Průmyslové", Lucka na to. "Aha, no jo, nevadí tak to tedy vezmeme kolem rybníka", říkám s tím jakej jsem trouba. Jedeme, jedeme a najednou, když se blížíme k Černému mostu se zezadu ozve: "Nechtěl jsi jet kolem rybníka, neměl jsi odbočit?". Aha, tak nemá mlíko na mozku jen maminka!
Tři sudičky u kolébky, hoj-hoj, stály mi
