14. listopad 2012
Z deníku otce: Oslava v klidném prostředí
Začátek víkendu jsme si parádně užili. Maminka měla cvičení v Jahodnici a my jsme se Staníkem jeli s ní, protože by mrňous bez mlíka tak dlouho doma nevydržel. Navíc jsme to pojali sportovně a zatímco maminka cvičila tak my jsme šli běhat.
Běh vyšel podle plánu, tak akorát po dobu cvičení. Stezku kterou znám na bruslích jsem si tak zkusil i z běžeckého hlediska a není to tak špatné. Sice je to ze začátku skoro pořád mírně do kopce, to má ale při cestě zpátky jistá pozitiva. Nakonec abychom to uběhnutou vzdálenost rozumně zaokrouhlili, jsem ještě se Staníkem kroužil kolem budovy sokola, až z toho usnul natolik, že vydržel bez kojení až domů.
Doma nás čekal jen krátký oddech, víceméně jen sprcha, Staníka nakojit a hurá zase pryč. Jeli jsme totiž na oslavu Staníkovy sestřenice a bratránka. Původně plánované rychlé zajištění dárků se stalo peklem, když v hračkářství někdo v rámci blížících se vánoc přecenil všechny hračky na nesmyslné ceny. Aby toho nebylo málo v Ikee, kde jsme kupovali tabuli, bylo tak plno, že jsem parkoval na místě které jsem ani netušil že existuje a uvnitř bylo narváno, jak kdyby snad dávali nábytek zdarma.
Pak to ale přišlo, konečně jsme dorazili k tetě Kátě na oslavu a protože děti měli na návštěvě navíc kamarádku, tak mělo být mnohem míň křiku a víc klidu než obvykle. Ano byla to vysloveně "klidná" oslava. Děti křičeli o sto šest, Lucku bolela hlava ještě před příjezdem, takže zkusila netušené možnosti "léčby" řevem a na konci se neutišitelně rozeřval i Staník, takže orchestrión byl kompletní :). Hlavně, že se líbily dárky. No a když jsme tedy po tom celodenním cvičení, shonu a oslavování nakonec dorazili domu, tak jsme padli za vlast.
Neděle byla proti sobotě téměř relaxační. Dopoledne jela maminka pracovat, takže my jsme to se Staníkem víceméně proleželi a odpolední nákupy v rámci narozeninových oslav obchoďáku proběhli taky celkem pokojně, protože ze 3 obchodů, kam mělo smysl jít nikde nic rozumného neměli, takže žádné úmorné trávení času v nákupním centru a zbytek dne pohoda završená návštěvou kina, protože Bonda za pade, to se dá.
Po takhle náročném dni se přikryju a spím. Prosím nebudit, leda na mlíko.
