8. červenec 2012
Z deníku otce: Příjezd z porodnice
Příjezd z porodnice je samá zábava. Přes den je v bytě na padnutí, tak má malej dupačky bez rukávů. Na noc mu chceme dát něco teplejšího, takže hledáme co mu dát. Najdeme takové modré pruhované dupačky. Jsou super, protože se zapínají šikovně a jdou snadno obléct, príma přístup k plínce, prostě samá pozitiva.
Ale v tom Lucka, přehrabujíc se v oblečení, říká, jé a ještě tu máme takové krásné s medvídkem Pú. "To až třeba zítra nebo později", odpovídám zkušeným otcovským hlasem. Jenže prcek to slyší a nejdřív se mi lehce ublinkává na mojí půlku postele a když s hadrovou plenou zachraňuju situaci, tak pročůrává nějak bokem plenu co má na sobě tak šikovně, že to jde přes dupačky na postel. A výsledek? Malej má ty dupačky s medvídkem Pú a já mám poblinkanou a počůranou postel :). Aby nás uličník pořádně proškolil, tak nás navíc před chvíli při přebalování zvládnul počůrat oba :), už chápu co myslela sestřička v porodnici slovy "vy jste ale odvážnej", když jsem ho jen tak nahatého dal na přebalovací pult a neměl po ruce plenu na vykrytí mokrého útoku :)
Vítěz bitvy o dupačky
