26. srpen 2013
Z deníku otce: Svatebčan
Po týdnu nevyspání, je tu sobota, kdy by Staník i konečně spal a dal rodičům prostor si trochu odpočinout, kdyby ho neprobudil po osmé budík. Protože klasika, když by nám dítko konečně ráno spalo déle, tak musíme vstávat dřív, jelikož jedeme na svatbu.
Před obřadem je Staník nevyspalý, nevrlý a nestydí se to dávat hlasitě najevo. Nám už je jasné, že si to s ním na té svatbě asi mimořádně užijeme. Předobřadní vítání se a pochování Staníka kamarády jde ještě jakž takž bez většího řevu, ale zajistit aby byl ten náš nevyspalec zticha během obřadu, může být trochu oříšek. Takže rovnou zahajujeme akci dudlík, která má klid zajistit. Což funguje asi půlku obřadu. Pak Staník začíná trochu zlobit a já už vybírám vhodnou únikovou trasu. U toho zjišťuju, že Staník si někde sundal a zahodil botu, paráda. Situaci nakone zachraňuje kamarádka Lenka, která na Staníka zamíří fotoaparát. Na tohle je Staník od mala nacvičený, jakmile vidí objektiv, vztekání a řev je pryč jako po otočení vypínačem a už upřeně kouká do foťáku a pózuje. Model jeden :). Takhle ho držíme v klidu skoro 5 minut, i když občas se musí namáčknout spoušť, aby nějaké světýlko zablikalo, protože Staník není hloupý a ví, že tam něco blikat nebo chrastit musí. I bota se nakonec najde pod židlí, takže naštěstí nemusíme pátrat po celé radnici. Můj plán, aby po obřadu došel k novomanželům vlastním ťapkáním skoro vyjde, jenže Staník chce dopředu moc rychle, všechny by nejradši předběhl a jak ho držím zkrátka, tak ho to rozlobí, trucovitě s sebou plácne na zadek a už nabírá na řev. Nakonec se tedy přání koná klasicky s prckem v náručí.
Ani na svatebí hostině není úplně klid, po jídle ho to s dospěláky moc nebaví a tak se s ním musí k dětskému koutku, kde je skluzavka na které to neklouže, houpačky co ho zabaví jen na chvíli, ale hlavně jsou tam kamínky a písek, kterými se dá skvěle zamazat slavnostní oblečení. Ještěže má jen takové lehce slavnostnější oblečení, kterému nějaká ta špína moc neublíží. No a tak se s maminkou střídáme v povídání s kamarády a hlídáním Staníka. Staník zkouší jak se nejlíp umazat, do toho je kvůli nevyspalosti celkem protivný, ale svatební dort si s tátou pěkně vychutná. Večer ho nakonec mamínka bere domů a já můžu zůstat a pařit. Aby taky ne, vždyť jsem po tomhle týdnu tak moc "odpočatý". To se pak klidně může pařit až do rána.
Koukej jakou jsem si našel tetu na hraní :)
