22. srpen 2012
Z deníku otce: Traktorista
Zdá se, že tím "dlouhým" třídenním pobytem mimo, si prcek buď odvyknul na tátu, nebo mi dává ostentativně najevo, že když se mu nechci věnovat on si to umí zařídit.
Jednak mi řve v náručí a nechce se moc nechat uchlácholit, musí nastoupit maminka. Ale hlavně semnou nehraje hru na rodiče a milé dítko. To se projevuje tak, že počůrává jen maminčinu půlku postele. Přemýšlím, jestli mi to má být demonstrace toho, že semnou nemluví, nebo naopak předvádí, že je na mě hodný, abych mu zase někam nefouknul. Tak jako tak, spát na suché posteli má něco do sebe :-).
Před horkem jsme zase prchli z Prahy a vydali se na návštěvu ke stejdovi a tetě. Po příjezdu, jsem si "odložil" Staníka v autosedačce na traktor, abych nemusel řešit zda ho nedávám na zem do slepičince. A ono se mu tam docela líbilo. Hned hodil to tváře takový ten přezíravý pohled zemědělce, ve stylu "Ááá Pražáci přijeli...".
Mámo, hoď mi sem lahváče, jedu na orat na pole, tak ať tam nemám žízeň
Na tomhle traktoru jsem jako malý se strejdou jezdil občas i já a největší odměnou bylo, když jsem ho dokonce směl řídit. Sekali jsme s ním trávu a já si připadal za tím volantem strašně důležitě. Takže je mi ten jeho výraz naprosto jasný :). EU by jistě zavedla nějaké bezpečnostní omezení, takže na to jsme už připraveni s dětskou traktorsedačkou. A jedéééém.
Tak na které pole s tím mám dojet?
