11. červenec 2013
Z deníku otce: Švihák lázeňský
V Praze opět uhodila vedra, takže jediná rozumná věc, která se v takovém počasí dá udělat, je vyrazit na plovárnu. Navíc maminka koupila úžasnou dvoumetrovou válecí deku a to dá rozum, že se musí co nejdřív vyzkoušet.
Vyrazit na koupák jsme chtěli co nejdřív. Ideálně být do deseti u vody. Jen sbalíme něco s sebou, uděláme rychlý nákup a jak už to tak poslední dobou bývá ani ne v půl jedenácté konečně sedáme do auta. U vody rovnou zjisťujeme, že ty plenky do vody jsme samozřejmě zapomněli koupit. Tak budou muset stačit plavečky. Naštěstí nás zachraňuje kamarádka a jednu koupací plenku nám půjčuje. Hned jakmile vyzkoušíme tu parádní deku, tak beru Staníka do dětského bazénku. No, není to zrovna teplota na jakou je zvyklý z bazénu nebo z vany. A tak stojí po kolena ve vodě, střídavě zvedá jednu a druhou nohu nahoru, drží se mě za kolena a rozhodně se nehodlá smočit víc dobrovolně.
Po chvíli to přeci jen zkouší, ale tak jemně a opatrně sotva špičku zadečku smočí, jen aby té studené vody nebylo moc. Takže nakonec přichází rodičovská "brutalita" a tatínek ho do vody posadí. Brrr a už je zase na nohou, tak ho alespoň kropím trochu konývkou. Na dece pak Staník zkouší pilovat stoj bez držení. Už to zvládá dvě až tři vteřiny. Pokaždé když se mu podaří vydržet nějakou chvíli stát bez opory, tak sebou žuchne na zadek s takovým šťastným výrazem, jaký je pašák, že ho zkrátka nemůžete nepochválit.
Když už jsme u té vody, tak já si jdu zkusit změřit, za kolik uplavu 400m. Věc se má tak, den předtím mě kamarád lanařil na triatlon o Železného muže Vyžlovky, který se koná za 14 dní. Jak rychle běhám a jezdím na kole plus mínus vím, ale plavání netuším. Musím to změřit, abych se ujistil, že až dorazím do cíle, budou tam ještě nějací pořadatelé, případně že tam ještě vůbec bude existovat ten rybník kolem kterého se závodí. První poznatky z plaveckého "tréninku",nesmím plavat v šortkách. Jeden mohutný odraz z kraje bazénu a už jsem skoro plaval s holou prdelí. Dobrá zpráva taky je, že 400m uplavu. Dokonce to vypadá, že pokud budu cyklistickou a běžeckou část absolvovat se Staníkem v chariotu, mohli bychom dorazit do cíle těsně předtím, než pořadatelé předají ceny vítězům a odejdou pokojně domů. Jen mi ještě musí schválit ten závod s kočárkem. Udělal bych si tak pro sebe takovou svojí vlastní kategorii "železný rodič", v které bych byl sám a tak bych měl jasné první místo. Co na tom, že by bylo zároveň místem posledním.
Se Staníkem ještě zajdu do většího bazénu, abychom si natrénovali "plavání", skákání z kraje bazénu do náruče a dokonce ho zkusím kousek sklouznout po skluzavce. Podle řevu soudím, že to ten náš kluk vůbec neumí docenit. Přitom to zase tak moc ledové není. Chvíli ho tedy zoceluju a když už mu modrají rtíky, tak ho konečně čeká vysvobození v ručníku na sluníčku. Chvilku mu zkouším dát na nos brýle, to je hra kterou má hodně oblíbenou a ještě u toho zkouší postávat bez držení. V tu chvíli se tváří jako největší frajer a vypadá jako kdyby koukal po kočkách kolem. "Hej kotě dobrá plínka, nechceš zkusit můj ultra super dudlík?"
Před odjezdem zkusím ten bazén na 400m pro jistotu ještě jednou a tentokrát závodním stylem. Marná snaha, v kouališti plném lidi to vypadá asi takhle: hlava po vodu, sakra vlasy přes oči, pár temp, kurňa slejzají mi plavky, zase pár temp, jejda zleva útočí matračka, konec bazénu a pár temp zpátky, safra práce to si musí vykračovat ve vodě přesně do mé dráhy? Zase ta matračka, vlasy na stranu, nádech, výdech, bacha míček! To bylo o fous! Konec bazénu, ale ne, zrovna na konci mé plavecké dráhy je teď banda lidí, to nemůžou stát o metr dva vedle. Nemůžou a ještě se roztáhnou, musím to obeplavat, co je tohle? Aha to je plavčík, vybírající síťkou bordel z bazénu, co jsem to chtěl? Jo už vím, dalších pár temp, ne tak rychle zase slejzají plavky! No a v tomhle si prosím zkuste měřit čas a vzdálenost :).
Bonus na závěr, večer mám záda jak rak. Můj sen z dětství, stát se indiánem, je pro dnešek splněn. Příště až si sundám triko, "vždyť jsem namazaný", je důležité nezapomenout, že jsem se mazal v tričku a na záda jaksi nedošlo, ještě že to naše dítko jsme před spálením uhlídali.
Hej táto, jdeš se mnou do vody, nebo mám jít balit nějaké roštěnky?
