16. listopad 2012
Z deníku otce: Vítání občánků
Už to vypadalo že na nás zapomenou. Stále se vítali jiní občánci a my nic. Zato s poplatkem za popelnici na nás úřad samozřejmě nezapomněl. Nakonec se na nás ale s pozvánkou taky dostalo a byli jsme přizváni na vítání občánků.
Takže bylo jasno, v sobotu se vítáme. Ale co si vezmu na sebe? :). Nakonec po zralé úvaze, že jde sice o společenskou událost, ale krátkou kvůli které se mi nechtělo brát extra oblečení navíc, jsem zvolil normální outfit. Staníka jsme vyšňořili za slušňáka, takže měl košilku a vestičku a mamince to slušelo jako vždy. Už od rána nám prcek dával najevo co si o celém to uvítání myslí. Jen se probudil tak řval. Oblečení si nechal dávat jen s velkými protesty a zklidnil se trošku až při cestě v autosedačce. Na místě ovšem zase začal protestovat. Jak asi správně tušíte, všechna ostatní miminka byla hodná a jen náš rošťák testoval akustiku úřadu ve Slatiňanech.
Po usazení jsme rychle přelétli počet a barvu připravených alb, tedy dárečků pro občánky, a bylo jasno, vítá se 8 holek a 3 kluci. Hezké písničky na začátek uvítání, byly o to veselejší, že se zalíbily i našemu mrňousovi a ten začal houkáním přizvukovat. Aby jsme si ovšem nemysleli že nám na takovéhle úřední záležitosti přistoupil, tak už během přípravy hromadné fotky udal jasně svůj názor kanonádou do plenek. Takže pokud jste byli v obřadní síni a cítili smrad jak kdyby se někdo posral ... tak to jsme byli my! :)
Díky náloži v plenkách jsme raději na focení v kolébce šli mimo pořadí, pěkně poslední. Co kdyby náhodou plena nejistila a bylo by po focení. Mimochodem po opravdu dlouhé době jsem viděl pana fotografa s velkým P. Protože fotil na film a bylo vidět, že to má zkrátka v ruce. Fotky dostaneme až o něco později, ale už teď se na ně těším. Samozřejmě, že naše zpruzelé dítko ihned po položení do kolébky začalo zase řvát. Takže v kolébce řve dítě, nad ním paní z úřadu dělá budlíky, aby se podívalo správným směrem, fotograf na to zkušeně kouká a my kolíbáme kolíbkou ve snaze zklidnit řev a u toho se jen modlíme aby to kolíbání nevypustilo krakena, resp. to co nám před pár minutami nadělil do plenek. No řekněte není to uvítání občánků nakonec docela zábava?
Rodiče se baví, kolébka zůstala hovínek ušetřena a důstojnost tak vítacímu aktu dodávají hlavně vlajky v pozadí.
