6. červenec 2013
Z deníku otce: Xylofonové probuzení
Týden pro mě začal trojsměnným provozem. Dopoledne třídit a upravovat fotky, dokud nesvítilo moc sluníčko za monitor, pak starání se o Staníka a večer když lump usnul, což je bylo po desáté až jedenácté zase třídění fotek. Když se zadařilo, tak jsem šel spát už kolem 3 ráno. Celkem náročný začátek týdne.
Ráno jsem z toho byl tak unavený, že ani Staníkovo hraní si s požárním autem už mě moc nebudilo. Takže vytasil silnější kalibr. Najednou ho začal bavit xylofon, který do té doby opomíjel, a pro lepší probuzení nám začal po ránu vyhrávat. A tak kromě zvuků rachtacího autíčka a požárního houkání nás budilo ještě zvonivé třískybřink.
V rámci prostřední "slunečné" směny, jsme s lumpíkem vyrazili k babičce na návštěvu. Prcek nadšeně pokukoval po čivavě i po kočce a nechtěl je spustit z očí. Pak si je opatrně zkoušel pohladit a nejveselejší bylo, když jsme mu říkali, že kočka se přivolává pomocí "čičí". Protože ho kočka zajímala o něco víc, a zároveň se okolo něj mnohem méně ochomítala, tak zkusil takové roztomile nesmělé "cicici", na kočku to sice nezabralo, ale snažil se hezky.
Taky pečlivě okoukal maminčin trénink Zumby. Takže jakmile maminka odložila Zumba činky, připlazil se je zkoumat. A pak protože už je to silák, tak je vzal do ruky, zvedl a trochu s nimi zachřestil. Samozřejmě než jsem popadnul foťák, tak už dál chrastit nechtěl. Ale nakonec mi přece jen trochu zapózoval, ovšem místo chrastění s činkou alá rumba koule zkusil lift-up a zvedal činky na stůl.
V hektický čtvrtek, kdy jsme si kvůli časovému presu různě s maminkou prcka předávali, jsme se Staníkem zvládli zajet na kole na nákup do Mironetu a protože, jsme to časově nějak nestíhali, dali jsme asi náš dosavadní rekord jízdy na kole s chariotem. Aby toho hektického dne nebylo málo, tak večer pádím na sraz ohledně internetového marketingu a když už se blížím k hospodě, najednou mi zvoní telefon. Maminka si nechala klíče od bytu v tašce, která zůstala u mě v autě. Takže se nedostanou se Staníkem domů. Staník má sice takovou hračku co dělá zvuky jako při odemykání auta, kupodivu se takhle ale do mého auta dostat nemohou. To je ale situace, takže já jsem si dal ještě na otočku cestu zpátky domů a zatímco jsem pak se zpožděním u piva řešil weby, tak maminka mohla začít pracovat na dortu. Čeká nás totiž velký den. Staníkovy první narozeniny.
Dám si ještě dvě série a pak za můžu zlobit
