23. červenec 2012
Z deníku otce: Zpátky doma
Dnešní den byla jedna velká radost. Staníka pustili i s maminou z nemocnice, takže je mám konečně zase u sebe. Mrňous vypadá docela spokojeně a zatím ještě ani zlobit nezačal, takže takový vítací a mazlící den.
Trošku lumpačil ještě v nemocnici. Tušil, že ho pustí domů a tak to měl na háku. Mamince od půl 3 do 4 řval jak tur. Prý už musela být na naše miminko ošklivá a nějaké to nehezké slůvko použít :). No a v 6 při přebalování a měření teploty zkusil mamince cílenou dělostřelbou zlikvidovat poslední čisté oblečení co měla na sobě. Ještě, že už má vytrénované reakce na úrovni reflexů dravých šelem, jinak jela domů nahatá nebo posr...á. Takhle to odnesla jenom holá ruka.
Od 6 ráno malej nehodlal usnout, takže asi do půl deváté nenechal mamku spát. V 9 měla přijít doktorka na poslední kontrolu, ohlásit poslední výsledky a dát finální verdikt, jestli se opravdu může domů. Takže co? Náš malej expert to zalomil v půl 9 a spal. Paní doktorka ho nechtěla na kontrolu budit, až prý se vzbudí sám. A tak se čekalo do 11 než se mladý pán uráčí vstát. Prostě taková poslední nemocniční lumpárna. Díky tomu se stihla i velká vizita, kde pan primář Lucku "pochválil" jak jim šikovně miminko oblékla do zelené, takže růžová barva tváře díky tomu není skoro vidět. Ale protože lékařské koncílium dělalo hmm, hmm, hmm a i přes tu zelenou vidělo, jak má ten náš kluk zdravou barvu, tak nám ho stejně domů pustilo :).
Na základě výsledků to prý vypadá, že si Staník asi prošel nějakou letní střevní chřipkou. Doktoři zřejmě nechtěli diagnostikovat mnou, včera určenou, mramorovitost neznámého původu. Nejspíš aby bylo jasné, že si ten lékařský diplom přeci jen zaslouží :).
Jak už jsem zmínil na začátku, po příjezdu domů se, kromě občasného brekotu z nafouklého bříška, choval vzorně. Usměvavé mazlivé miminko, co si dalo i krátký výlet kočárkem. Den zakončený koupací zábavou. Dokonce se dnes skoro celou dobu při koupání zvědavě koukal a usmíval. Začíná mi to opravdu jít. Brečet začal až ke konci, když mu už asi začínala být zima. Osušené, naolejované, voňavé miminko nám po všem procedurách samozřejmě počůralo sebe i přebalovací vaničku. Utřeno a osušeno znova, protože abych ho koupal ještě jednou a on tam na mě určitě vyzkoušel kakací fintu ... tss, kdepak, nejsem dnešní :). A teď si konečně zase užijeme společnou noc ve třech.
Zase doma, tak že bych nějakou lumpárničku zkusil?
