Po dni oddechu máme zase ubrečenější den. Ale dnes nám to tak nevadí, je nás na něj, na lumpíka ubrečeného víc :). Hlavním tématem dne se tak místo konejšení prťouska stalo opravování kočárku.
Na dnešní den nás to naše roztomilé miminko, hajzlík jedna uřvaná, nenechalo vyspat. Takže jsme ještě ráno kolem třetí chovali a chláholil, aby byl konečně klid.
Máme novou hrací dečku, protože už začíná být Staník zvědavý a kouká kolem sebe. Navíc jsme si říkali, že by ho to mohlo trochu zabavit a nemusel by tolik řvát.
Tak si ten náš malý klučina si začíná maličko pohoukávat. Už to vypadá, že kromě brekotu a prdikáků se z něj přeci jenom umí linout i jiné zvuky. Zatím jsou ty houknutí takové nesmělé, ale zní to docela roztomile.
Staník se dnes rozhodl, že bude zlobit maminku a taky na ní vyzkouší nějaké ty lumpárny. Začalo to dopoledne, kdy se mu povedlo protlačit hovínka v plíně snad úplně do všech směrů. Lucka prostě to prvenství nejtěžších plínek hodlá udržet. :)
Díky kamarádce Petře, která si letos kupovala psa, jsem se dostal k focení malé smečky štěňat australskkého ovčáka. Focení psů je velká zábava a když jde o nezbedná štěňata, je té zábavy obvykle mnohem víc.
