Že se nám ten kluk ale nějak rozběhal. Nejdřív, po opatrných krůčcích za ruku, udělal pár kroků sám a najednou už si chce vykračovat za ruku na procházku. Taky zkouší jak daleko dojde bez upadnutí. Rukama mává pro udržení rovnováhy, opatrně našlapuje, no zkrátka vypadá tak trochu jako kosmonaut bez skafandru.
Focení rallye Železné hory 2013 bylo neplánované, narychlo, ale kupodivu oproti dřívějšímu focení závodů, se mi podařilo dostavit se i na pateční grilovačku Nakupka Rallye týmu a Autosport Gajar týmu.
Poslední týden nebyl náročný ani tak z pohledu zlobící ratolesti, ale spíš kvůli spoustě zařizování a příprav. Konečně nám dopadl byt, takže ještě řešíme přestavbu koupelny, kuchyň, studujeme rozdíly v pračkách a sušičkách. Zkrátka nenudíme se.
Po víc jak roce a čtvrt jsem se konečně odhodlal k sepsání článku o foto expedici na Helgoland. Proč píšu článek až v půlce srpna o dubnové expedici a ještě ke všemu o rok později? Hodně živé a špatné vzpomínky, kvůli kterým se mi na výpravu nevzpomíná zrovna v dobrém. Ale to bych předbíhal, takže jak to vlastně začalo.
Další koupání, tentokrát v písečném lomu až u Jindřichova Hradce. Proč tak daleko? Protože kamarádi básní, jak skvělá voda tam byla, když tam byli posledně a jak je poblíž hospoda s výbornou kuchyní. Takže jedeme.
Druhý den jedeme o pár vesnic dál k lomu. Voda by tam měla být čistčí a dokonce je tam maringotka s pivo a limo. Plus nějaké ty smažené "dobroty". Jakmile rozprostřeme naše ležení se spoustou dek do jediného stínu břízy uprostřed louky, jdeme otestovat vodu.
