Sláva, konečně první ráno bez teplot. A že už je ten náš lump prakticky fit dává najevo vískáním a povídáním z postýlky. Samozřejmě během noci, aby to rodiče věděli a nezaspali to náhodou.
Samozřejmě, že jakmile jsem ráno rozhodl, že už je prckovi lépe a na krev nepůjdeme, tak zase trochu lezla teplota nahoru. Už to vypadalo, jak budu poslouchat, že jsme na ten odběr měli jít. Holt když má maminka starost o dítě, nesmí se moc protestovat.
Den po ježíšku jsme rozbalili Staníkovi dárky a vyrazili na oslavu k prababičce. Oba rodiče totálně nevyspalí ze Staníkova nočního řádění. Cestou jsme se ještě stavili doma, abychom zjistili, že Staník je nějaký romrzelý a má trošku zvýšenou teplotu.
Začalo to v dubnu letošního roku. Tedy vlastně už na konci roku loňského. Když těsně před koncem roku zrušilo nakladatelství mladá fronta skvělý časopis DIGI Foto, který asi půl roku předtím koupilo. Vypadalo to, že z trhu zmizel jediný zajímavý časopis o fotografii.
Blátivé vánoční ráno. Je to jasné, buď si hodně dětí přálo bláto, nebo ty obrázky nešly v dopise rozpoznat a dopadlo to takhle. No co se dá dělat, jsou tu i pozitivní věci, jako třeba že než jsem se probudil, dodělala maminka s babičkou vosí hnízda, mňam.
Zdá se, že to těm meteorologům asi přeci jen vyjde, už taje. A nic na tom nezmění včerejší procházka babičky s dědou v totální chumelenici s kočárkem. Zas jednou po roce, blátivé vánoce.
