V aktuální čísle časopisu Příroda Wildlife 3/2013 si můžete kromě jiného přečíst můj článek "Jak (ne)vidět dančí říji" o průběhu focení dančí říje a podívat se také na fotografie, které při tom vznikly.
Pondělní ráno začalo divným zvukem. Co nám to tu chrochtá? Že bych si toho nevšiml a maminka pořídila nové domácí zvířátko? Kdepak není to čuník, to nám chrochtá z postýlky náš potomek.
Po besídce jsme se chtěli vyspat. A světe div se, Staník nám dopřál poměrně dost odpočinku. Dokonce si vedle mě vydržel hrát s dírkatým balónkem, plácat mě po ruce a po zádech, zatímco já se ještě příjemně dospával a zvolna probouzel.
Přijel se na nás podívat babinec. Tedy vlastně tři děvčata, babička, teta Anetka a sestřenka Adrianka. A protože je babička, co se dochvilnosti týká, celý tatínek, tak plánovaná dopolední návštěva začala už po obědě.
Víte jak se pozná pondělí? To potřebuje naše maminka nejvíc pracovat a Staník si zase řevem potřebuje vynutit co nejvíc pozornosti. Ještě že je v rodině taky tatínek, co nepracuje a neřve.
Tak už to přišlo. Konec dovolené! Tedy abych byl přesný konec mateřské dovolené. A že jsem si jí náramně užil. Je pravda, že moje mateřská byla lehce netypická. Už třeba jen tím, že jako chlap nenakojím.
