Nastal den mikulášského řádění. Tedy sportovní akce, kterou Lucka pravidelně pořádá. Já mám na svojí hodinu trampolínek natrénováno, takže teď jen pobrat všechno co je potřeba a hurá do fitka. První část řádění mám na starost já a Staník s maminkou čekají až docvičím.
Teplota klesla k bodu mrazu, ale to nás nerozhází. Staník stejně nehodlá zůstávat v teple domova a dává to celkem hlasitě najevo. Já stejně hodlám běhat i v zimě, takže stačí vyndat novou zimní kombinézku, aby nám prcek nezmrznul a hurá ven.
V úterý brzo vstáváme. Maminka jede Avonit do Štěrbohol a my jedeme se Staníkem s ní, protože jí tam vysadíme a pak hurá za babičkou. Mrňous je nadšený jak se mu už od rána věnujeme. Škoda, že to přes zalepené a ospalé oči skoro nevidím.
Jak jsme dojeli na víkend k babičce a dědovi tak klasika. Staník zase moc nespí. Nějak mu ta postýlka nesedí nebo co. Možná je zvyklý na tu svojí, kde nemá tolik průhledná nebesa a tak ho míň ruší okolí, nebo se prostě cítí nesvůj, že není ve svém.
Naplánujete si, že půjdete na přednášku, která je ale v dobu, kdy maminka cvičí a tatínek má tudíž hlídat. Kamarádce, co nám měla pomoct s hlídáním omarodí den předtím děcko a už to vypadá, že se přednáška konat nebude.
Podařilo se mi objevit opravdu geniální kreslící aplikaci pro Android. Proč geniální? Kdo mě zná ví, že superlativy zrovna neplýtvám, ale tahle kreslící apliakce mě opravdu dostala. Dokázala totiž to, co mi zatím nedokázal žádný jiný program nebo digitálního způsob kreslení.
