Já vím, že se blíží vánoce a obchody se začnou plnit šílenými davy. Ale proboha, vždyť ještě nebyl advent a byli jsme jen v Globusu nakoupit si trochu jídla. To teda bylo něco, že jsme rovnou nevzali nohy na ramena.
Nějak ty dny s prtětem letí. Nestíhal jsem si ani psát poznámky, takže s tímhle a následujícím zápisem do deníku mi pomohla maminka. Nejdřív jsme si hráli na taxík.
Na neděli Staník ukázal co to znamená být rozmrzelý a nespat. A tak jsme v noci moc nespali, zato hodně utěšovali. Když jsme pak ráno s kruhy pod očima a sirkama v očích vstali, spokojeně si na chvíli usnul. Klasika.
Už to vypadalo že na nás zapomenou. Stále se vítali jiní občánci a my nic. Zato s poplatkem za popelnici na nás úřad samozřejmě nezapomněl. Nakonec se na nás ale s pozvánkou taky dostalo a byli jsme přizváni na vítání občánků.
Dnes jsme si vyrazili s maminkou na výlet po Praze. Maminka se nám totiž šla nechat ještě víc zkrášlit a vyrazila ke kadeřnici. Jenže ono to není vůbec na chvilku, takže jsme se Staníkem jeli taky. Přeci nezůstaneme doma a daleko od mlíka.
To nám to nějak letí. Už máme za sebou třetí očkování. K paní doktorce jsme vyrazili s usměvavým miminkem. Staník předvedl paní doktorce pár nových věcí co se od posledně naučil. Aby nedostal to pigáro do zadku jen tak.
