Co dělat v zatím jednom z nejteplejších dní letošního léta? Hmm tak třeba jít k vodě si zaplavat. A pak k tomu přidat projížďku na kole a trochu se proběhnout? Cože? Jinými slovy mám za sebou svůj první triatlon. Zúčastnil jsem se závodu o Železného muže Vyžlovky. V mém případě spíš tak hliněného nebo dřevěného.
Udeřila horka a hodně sluníčka znamená, že jsem po pracovní stránce marný. Dopoledne dospávám noční chvíle, kdy je jediná možná práce s počítačem. Pak mám chvíli, než se po dvanácté přehoupne slunce za okna a nejen že nic nevidím, ale v tom horku se navíc nedá ani přemýšlet.
Víkendový oddech u babičky a dědy začal poměrně brzkým odjezdem v pátek. Tak nějak tradičně, chceme vyjet co nejdřív, ideálně hned po obědě. A tak už okolo šesté večer sedíme v autě a vyrážíme na cestu. No tedy vyrážíme, tak úplně zase né, protože se od benzínky ještě musíme vrátit pro to, co jsme zapomněli doma.
V neděli jsme vedli naše první školení instruktorek Fitmami na inline bruslích. Staník se samozřejmě taky účastnil a z pozice sedícího kočárkového školitele se tvářil děsně důležitě. Tedy ve chvílích kdy zrovna nespal, v tu chvíli to nechal taky trochu na nás s maminkou.
Usoudili jsme, že už je Staník dost velký na to, abychom ho brali ven nejen na deku, ale zkusili i dětské hřiště. Zrovna letos nám v parku otevřeli nové hřiště pro nejmenší, takže cesta do parku vedla právě tam.
