Naplánujete si, že půjdete na přednášku, která je ale v dobu, kdy maminka cvičí a tatínek má tudíž hlídat. Kamarádce, co nám měla pomoct s hlídáním omarodí den předtím děcko a už to vypadá, že se přednáška konat nebude.
Já vím, že se blíží vánoce a obchody se začnou plnit šílenými davy. Ale proboha, vždyť ještě nebyl advent a byli jsme jen v Globusu nakoupit si trochu jídla. To teda bylo něco, že jsme rovnou nevzali nohy na ramena.
Nějak ty dny s prtětem letí. Nestíhal jsem si ani psát poznámky, takže s tímhle a následujícím zápisem do deníku mi pomohla maminka. Nejdřív jsme si hráli na taxík.
Na neděli Staník ukázal co to znamená být rozmrzelý a nespat. A tak jsme v noci moc nespali, zato hodně utěšovali. Když jsme pak ráno s kruhy pod očima a sirkama v očích vstali, spokojeně si na chvíli usnul. Klasika.
Už to vypadalo že na nás zapomenou. Stále se vítali jiní občánci a my nic. Zato s poplatkem za popelnici na nás úřad samozřejmě nezapomněl. Nakonec se na nás ale s pozvánkou taky dostalo a byli jsme přizváni na vítání občánků.
