Posledních pár dní mám pocit, jako kdybychom najednou poskočili v čase. Takové velké skokové změny najednou. Jen se Staník trošku otrkal s tím plazením a už si to leze po pokoji o sto šest. Do toho vylaďuje sezení, takže už zkouší sedět s oporou jedné ruky a občas i na chvíli bez pomoci rukou.
V předchozím článku o převodu blogu z Bloggeru do Wordpressu, jsem popsal postup, který funguje. Ovšem pro menší blogy. Jakmile přetahujete obravdu rozsáhlý blog. Řádově stovky příspěvků a tisíce komentářů, narazíte na mnohem větší problémy. Importní nástroj začne házet timeouty, které nejde obejít. Data překračují velikost nastavené paměti. Script pro práci s daty končí na Timeout nebo Gateway error. Zkrátka tady už se na to musí jinak.
Na základě aktuální zkušenosti jsem se rozhodl sepsat jednoduchý návod jak převést blog s blogovacího systému Blogger do Wordpress s co nejmenším úsilím. Bohužel, je totiž převod o něco otravnější než by musel být, kdyby si tvůrci převodních můstků dali víc práce.
Lumpárničky, to by tomu našemu expertovi tedy šlo. Zlobení ve chvíli, kdy se to nejmíň hodí, ve stylu "rodičové, věnujte se mi" je alespoň většinou kompenzováno rozářeným úsměvem nebo spokojeným přitulením se, když se pak bere do náruče.
Takové to bylo krásně ospalé ráno, dokud se ten mrňous mezi námi v posteli nezačal víc vztekat, brečet a prudit. Rodiče úplně hotoví, takže nebyla ani síla Staníka převlékat, prostě v pyžámku šup s ním na zem na hrací podložku. No a protože, tam měl hračky, mohli jsme se s maminkou trochu dospat.
Staník skoro nemohl dospat a protože nás čekala první velikonoční koleda, tak mě to dřívejší vstávání tentokrát taky nevadilo. Takže vyskočit z postele, vyplatit maminku i babičku a po snídani hurá na další koledu.