Protože Vánoce byly bez sněhu a všichni z toho byli takoví přešlí, Velikonoce se zřejmě rozhodly nám to vynahradit a tak je zima a sněží. Zbývá jen sehnat velikonočního kapra a stromek ozdobit vajíčky.
V rámci pohupování to už vypadalo, že se Staník snad poprvé posadí. Pak se ale na poslední chvíli rozmyslel a zhoupnul se zpátky. Každopádně pohupování je jeho velká zábava.
Pubcamp na téma sociálních sítí, potažmo sociálních médií mi přišel zatím asi nejméně zajímavý z těch na kterých jsem doposud byl. Dokonce jsem se občas celkem nudil a to na téhle akci nebývá zvykem. Celkem mi přišlo jako by se víc řešilo definování pojmů, tedy názvosloví než konkrétní problematika.
Maminka se nám konečně dostonává a tak nám se Staníkem zbývá o něco víc času na lumpárny. Jenom by ten čas opravdu nemusel začínat tak brzo ráno. Sice už ten rošťák pochopil, že s námi moc brzo nehne, ale jeho styl zabavím se sám a to řevem, hlasitým povídáním, kopáním do rodičů nebo štípáním a taháním za části těla rodičů, není zrovna ideální.
Přebalovací pult na postýlce přišel následkem Staníková cvičení, tedy zvedáním nohama a shazováním z postýlky, o dvě postranní zarážky. Odpočívejte v pokoji vy dva plastové válečky. Hlavní je, že na pultu se dá stále bez problémů přebalovat.
V sobotu se Staník potkal s Rozárkou. To je dcerka mého kamaráda jen o maličko mladší než náš lumpík. Takové malé vysmáté sluníčko. Jen jsem k ní Staníka položil na zem, hned se k němu s úsměvem natahovala na pomazlení a snažila se mu dát pusu.
