Počátek týdne plynul v pravidelném duchu sem tam řvaní, přebalování a koupání. V bazénu jsme po polití hlaviči přikročili k potápění pusy pod vodu a vypadalo to, že si budeme užívat celkem pohodové dny.
Víkend byl o něco náročnější než obvykle. Ve čtvrtek odpoledne jsem totiž kývnul práci, která měla být hotová do úterý, ale protože obvyklá doba vývoje na něco podobného je spíše dvojnásobná zavánělo to prací po nocích a nedostatkem spánku. Navíc v plánu byla sobota plná návštěv.
Čtvrtek začal zvesela, nejdřív jsme jeli všichni na kontrolu k zubaři a pak hurá na návštěvu hypoteční poradkyně. Samozřejmě oboje se Staníkem. U zubařky je jasné, že Staník nemá zatím žádnou negativní zkušenost. Usmívá se a vesele s paní zubařkou komunikuje, ale dásně jí neukáže. To prý si musí počkat, až mu nějaký zub naroste.
Při koupání Staník zase zkoušel ochutnávat vodu. Když do ní táta bublá, tak to dá taky pusu pod vodu. Nicméně na polévací heslo mi tentokrát zkoušel nereagovat a pak se děsně se lekal při polévání hlavičky. Tentorkát ho polévala paní instruktorka a vylila mu na hlavu pěkně celý kelímek.
Na víkend jsme vyrazili zase za babičkou a dědou. Já jsem potřeboval na jeden den odjet fotit dravce na Vysočinu a protože je to při cestě, tak plán víkendu byl jasný.
